Staňkovský rybník - jedná se o jeden z nejstarších a největších českých rybníků. Jeho plocha je 327 ha, délka 7 km, obvod 21 km, výška hráze je 18 m.
Staňkovský rybník - jedná se o jeden z nejstarších a největších českých rybníků. Jeho plocha je 327 ha, délka 7 km, obvod 21 km, výška hráze je 18 m.
Staňkovský rybník - jedná se o jeden z nejstarších a největších českých rybníků. Jeho plocha je 327 ha, délka 7 km, obvod 21 km, výška hráze je 18 m.
Staňkovský rybník - jedná se o jeden z nejstarších a největších českých rybníků. Jeho plocha je 327 ha, délka 7 km, obvod 21 km, výška hráze je 18 m.
Staňkovský rybník - jedná se o jeden z nejstarších a největších českých rybníků. Jeho plocha je 327 ha, délka 7 km, obvod 21 km, výška hráze je 18 m.
Veřejné tábořiště Obecního úřadu Staňkov.
Vytisknout

Historie a současnost obce

Obec Staňkov se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Hlavní charakteristikou obce je Staňkovský rybník, pod jehož vysokou hrází se Staňkov nachází. Rybník ovlivňoval historii i charakter obce.

Obec Staňkov leží cca 2 km severovýchodně od Chlumu u Třeboně. Její vznik spadá do druhé poloviny 16. století, kdy byly vybudovány první selské usedlosti v blízkosti výpusti nově postaveného velkého rybníka zvaného Soused. Jeho hráz budila respekt svou mohutností a se svými 18 m je dodnes nejvyšší rybniční hrází v ČR. K dalším primátům rybníka, díla známého stavitele Mikuláše Rutharda z Malešova, patří jeho délka dosahující téměř 7 km.

Své jméno získala obec zřejmě od "staňků/staňkovů", což byla strážní stanoviště v okolí rybníka Soused, na kterých část osádky chlumecké tvrze střežila stezku spojující české a rakouské země. Podle názvu obce byl později přejmenován rybník na Staňkovský. V průběhu staletí stavěli noví obyvatelé své chalupy v různých lokalitách, čímž získala obec svůj zvláštní "roztroušený" charakter.

Přestože Staňkov jako součást chlumeckého panství patřil několika různým majitelům, udržel si po většinu doby své existence zemědělské zaměření. K důležitým hospodářským aktivitám na území obce patřila vždy i těžba dřeva z okolních lesů a chov ryb na celé řadě rybníků, z nichž některé již neexistují. V různých obdobích se zde těžil také stavební kámen a rašelina pro potřeby chlumeckých skláren.
Ty téměř po celé 19. století provozovaly v obci hamr na zpracování surového železa, jemuž dodávala energii voda ze Staňkovského rybníka. Z historie místních řemesel zaslouží rovněž zmínku hrnčířství, výroba cihel, dřevěných šindelů a zejména pálení kolomazi hned v několika pecích.

Ve 20. letech minulého století se novým fenoménem místního podnikání stává turistický ruch, a to poté, co pražští trampové a skauti objevili úžasnou romantiku lesy obklopeného Staňkovského rybníka. Podél jeho břehů vyrůstá řada "měšťáckých" chat a srubů, v obci pak několik ubytovacích hostinců. Období druhé světové války a zejména výstavba "železné opony" na počátku 50. let znamenají pro tyto aktivity katastrofu. Nepřístupná hraniční zóna začíná hned za obcí, veškeré objekty na jejím území jsou nemilosrdně zbourány. Období "oteplení" ve 2. polovině 60. let přináší posun této zóny dále za vesnici a vznik prvního veřejného tábořiště. Po "sametové revoluci" v roce 1989 se všechna krásná zákoutí Staňkovského rybníka a celého rozsáhlého polesí opět otevírají. Patří mezi ně mimo jiné i rašeliništní přírodní rezervace Pele a starobylý bukový les "Chlumec". Vzniká celá řada soukromých tábořišť, stejně jako dalších sezónních stravovacích a ubytovacích zařízení.

Rybníky Staňkovský a Hejtman začínají sloužit sportovním rybářům, obec reaguje i na rozmach rekreační cyklisiky napojením na novou síť cyklostezek, včetně obnoveného hraničního přechodu do Rakouska. Vše nasvědčuje tomu, že turismus se stále lepšími službami návštěvníkům bude nejvýznamnější ekonomickou aktivitou Staňkova i pro příští období.